Asi jako každý jiný jsem se kdysi před 3mi roky rozhodl, že se podívám na GrossGlockner. Letos jsem se již těšil, jak tam pojedu, ale kvůli práci to opět nějak přestalo vycházet jako úspěšný plán. :(
I přes to všechno jsem se nevzdával.
S pomalu končícími prázdninami jsem se už smiřoval s tím, že nikam nepojedu, ale dopadlo to dobře, protože hned první zářijový den jsem v 12:45 sedl na motorku i s baťůžkem a vyrazili jsme ze Strakonic směr Zell am See.
V rámci rychlého přesunu jsem zvolil to nejnudnější co je a to dálnici.
Jeli jsme směr Strakonice, České Budějovice, Dolní Dvořiště, Linz, Salzburg, Zell am See. Bylo to přesných 390km až do penzionu, ve kterém jsme se ubytovali a hodiny při našem příjezdu ukazovaly 18:15.
Takže suma sumárum 5,5h jízdy s tím, že jsme potřebovali zastavit v ČB, kde jsme dotankovali a z ČB na D. Dvořiště jsme již průběžně zastavovali u benzínek pro dálniční známku, kterou jsme koupili v Kaplici.
V pořadí druhá a také i poslední zastávka, která byla plánována, byla před Salzburgem.
Do penzionu www.alpen-pension.com, který se jmenuje Praga a je navštěvován převážně jen českými a slovenskými turisty, jsme přijeli akorát na večeři :) . Takže nám recepční nabídla hned buď jen ubytování se snídaní za 25E /osoba/noc nebo za 35E/osoba/noc s polopenzí. Rozhodli jsme se pro polopenzi.
Po vydatné večeři jsme se šli ubytovat a konečně vysvléct a zkulturnit se po tom přesunu. Poupravení se jsme si šli sednout zpět na venkovní terasu penzionu a začali jsme konzumovat tekutiny v podobě Pilsner Urquell a vína s výhledem na Kaprun a okolní vrcholky.
V penzionu jsme byli 2 noci.
Druhý den po probuzení jsme se nasnídali a začali se vypravovat na vrchol všeho - na GG.
Po jednom špatném odbočení a najetí asi 3km navíc jsem se raději podíval do mapy, kamže to vlastně jedu a zjistil jsem, že jedu blbě :)
Takže jsme se otočili a jeli zpět na onu odbočku :)
Cesta ubíhala tak nějak klasicky. Pár zastávek u odpočívadel na vytvoření nějakých fotek a hurá dál na mýtnici GG, kde po nás chtěli 18Euro za motorku, což jsem teda nečekal, protože jsem si myslel, že jedeme již mimo sezónu.
Proběhlo povinné focení před mýtnicí a hurá na motorku a jedem.
Opět klasické zastávky na focení a průjezdy začínajícími zatáčkami, což mělo za následek otevření pusy od ucha k uchu a občasnému zařvání si do helmy. :)
Na skok nad mraky
Nejen já jako řidič, ale i baťůžek Petra, jsme byli jak v tranzu. :)
Nepotkávali jsme jen autobusy, auta a motorky ale i cyklisty!
Něteří toho měli asi fakt dost.
Dokonce jsme potkali i českého cyklistu, se kterým jsem při naší zastávce na focení zavtipkoval a zeptal jsem se ho, kde má motor a dostalo se mi odpovědi ve stylu poklepání si na stehna a slovem: tady! :)
Pokračovali jsme dále k vrcholkům a začali jsme se přibližovat na úroveň mraků.
Poté mne někde kdesi napadlo udělat si nějakou tu „akční“ foto a tak jsem vysadil Petru se slovy : tady máš foťák a foť mne v těchhle zatáčkách.
Jak to tak bývá, než se povedla nějaká ta lepší fotečka, tak to chvilku trvalo a tím pádem já si to v daném místě dal několikrát nahoru a dolů :) :) :)
Petra nasedla a jeli jsme blíže k vrcholku.
Zastávka na první vyhlídce byla pěkná - jak jinak. Dokonce jsme zde viděli i známé sviště a ti kanci se nechávali krmit pamlskama od turistů.
Ale byli féroví - za pamlsek alespoň zapózovali :)
Za nějakou tu chvilku, když jsme se vynadívali do okolí, jsme se vydali směrem nahoru, na hlavní vyhlídku Franze Josefa.
Když už jsme byli téměř nabaženi okolními skalisky, tak začalo pršet a to pro nás znamenalo jediné. Jet rychle zpět dolů :( A tak jsme sedli na VFR a začali jsme uhánět.
Když jsme dojeli k mýtné bráně, tak již bylo dávno po dešti.
Ještě pár foteček a šupky na penzion.
Na zpáteční cestě mne napadlo se dojet ještě podívat na Kaprun lanovkou, ale po zjištění ceny 22,70E za osobu, jsme to dobrovolně vzdali a pokračovali zpět na penzion, kde jsme po předchozím dni a výletu na GG dali pouze večeři a nějaká dvě pivka a hurá do hajan, protože druhý den nás měly čekat Krimmelské vodopády a cesta zpět domů.
Bohužel přes noc jsem se vůbec nevyspal, protože jsem jel již z domova se zánětem ucha a to převýšení mu celkem dalo i zabrat, a tak jsem ráno kolem 7h zavelel odjezd domu. Bez návštěvy vodopádů :(
Cesta zpět byla téměř stejná jako do penzionu, takže po dálnici zpět až do Dolního Dvořiště, kde jsem se rozhodl, že dál budu pokračovat mou oblíbenou trasou: Lipno, Černá v Pošumaví, Volary, Prachatice, Volyně a Strakonice.
Z penzionu jsme vyjížděli v 9:00 a domu jsme dojeli v 15hodin.
Celkové náklady:
215 E ubytování dvě noci/2 osoby včetně mohutného tekutého občerstvení (pivo 3E, víno 2,5E, voda 2E)
18 E mýtné na GG
35 E benzín
150Kč dálničenka
plná nádrž z domova Suma sumárum 268 Euro + 650 Kč.
Celkem ujeto 976 km.
První pomoc
