Cestování: Dva z Cypova ve „Velké Evropě“

Vloženo 12.02.2008 15:13, autor článku: belf

V sobotu 4.8. v 11.30h jsme opouštěli garáž na Fifkách. / šak 3 dny dovolene u mě v kvartyru su tež fajne... / Po zjištění,že Hombré spí v Zeel am See jsme vyrazili jeho směrem. Naprosto ucpané cesty,milióny „tučků“se svýma spratkama v parodiích na auta nám zpříjemňovali cestu až na Rakouské hranice,kde díky Bohu pokračovali na svou dovolenou snů k Jadranu. Nikdy jsem netušil,kolik je mezi námi cyklistů!!! /oni to snad ti chachaři taji,či co ??? / Každé druhé auto si vezlo 1-6 kol na střeše /asyk místo rezervy-bo jak se jim ta parodie dokurvi-tož možu kolovat /,ovšem v nárazovém větru který byl jsem čekal, kdy mi nějaký OLPRAM skončí v ksychtě.....

Za Znojmem jsme projeli železnou oponu a já začal bezmezně důvěřovat své 1.den staré navigaci GARMIN ZUMO 550. Začala soutěž o „Idiota-superstar“!!! Po páru trapných zahřívacích kolech, jsme byli ve finále dva: pán,který to kurvítko programoval a já.... Kromě detailu,že jsme viděli naši hranici 2krát, / šak 70kilaku po rakousku stači- ne ??? / ,tak jsme se měli možnost seznámit s nepřeberným množstvím cyklostezek a krásných prdelí o kterých slavný OAMC nemůže mít ani potuchu.Je ovšem fakt,že jak v MELCu ,tak LINZu jsme neměli problém. Každopádně zcela běžně a to se stávalo i dále,když nás navigace stáhla z hlavní trasy-pojezdili jsme pár mrtvých „Potěmkinových vesnic“ a vyprdla nás zpátky na hlavní trasu.Děkujeme!!!

Za LINCem jsme zjistili,že končí prdel a slunko tam chvátá-tudíž jsme zakoupili známečku na dálnici / 18,5 EU / a za panem Mozartem do SALZBURGu trošku pohli zjistit,jak to synek měl doma fajne a pěkne.... Na dálnici z hrůzou zjištujeme,že většina aut jsou stejné parodie jako jezdí u nás. Občas se našly urputné pitky,které nás nechtěly za žádnou cenu pustit.Jako zpříjemnění byla skvělá honička s Audi TT /samozřejmě Rumunská SPZ /.

Najednou pičo-héééééééééé a byli jsme v Zeel am See.Hladní,unavení,tma jak na 15.patře na Bezruču a Homré nezvedal telefon. Bez ubytování jsme byli v pěkné řiti! Kde jsme se ptali-všecko naprosto plné!!! Když už chmurná nálada obcházela-kde se vzala tu se vzala-kouzelná babička Pichler!!! Nejen ,že nám nabídla nocleh v kouzelné chaloupce,ale ještě stihla ve svých 105 letech utíkat vedle mě skoro3 km / bo sem gentleman,tož jenom na jedničku jsem jel.... / Za 44 Eu jsme měli schovanou motku i sebe v kouzelné chaloupce a ještě jsme stihli jako poslední zákazníci gril párty v hotelu .

Nedělní ráno,jen co slunko vyšlo se ozval Homré a spich domluven na Grossglockneru.Snídani u kouzelné babi byla neskutečná / nejen vajca od kury,aj marmeladu robila / Zlatečko!!!! Cesty nádherné,provoz žádný,v každé vesnici poutače a reklamy,jak vítají motorkáře-šoking !! Po zaplacení 18Eu můžeme vjet do cirkusu. Tenhle blázinec se jinak nazvat nedá!!!

Cesta do LIENZu a dále na Itálii je z motorkářských snů.... to se nedá jinak nazvat. Bohužel na Italské hranici jsme dostali opět pěstí mezi parohy a v nekonečné smrdící koloně se zkoušeli prodrat někam mimo tenhle blbinec.Bohužel nebylo kam. Válčili jsme až do Brixenu.

Chudák K.H.Borovský.Ten klášter ve kterém byl je na neskutečné skále,kde vede pouze 1/!!!!!/ cesta. Se divím,že si občas neskoknul dolů..... Po projetí cca 5 000zatáček od rána se rozhodujeme pro placenou dálnici na Bolzáno.Pod pojmem dálnice jsem si ovšem nepředstavoval nekonečnou sérii zatáček s rovinkama do 300m !!! V Bolzánu se za nás připojil zoufalec se stejnou navigací jako máme my a ta nás neochvějně povodila po polovině místních prdelí a sídlišt.
Pokud si někdo myslí,že nelze udělat na cestě zatáčku přes 180 stupňů-lze!!!Cesta s Bolzana na Eppan a Fondo je toho důkazem.Tohle jsem opravdu nikdy nejel !!! Italští stavbaři jsou schopni postavit na hromadě hoven luxusní silnici!!! Klobouk dolů!!!!
Když jsme se vyškrábali na cca 20Harmanců přišlo Penegal- městečka, které je kompilací Luhačovic a Monte Carla . Jestliže jsou Rakouské Alpy ráj, tak tohle bylo nebe......

Nádherné,úžasné,okouzlující,neskutečné,dobrotivé nebe !!!!!

Skoro prázdné cesty se super asfaltem,nekonečno čitelných zatáček,scenérie jako z telenovely.Projeli jsme Edolu,Tirano,St.Moritz a dojeli naprosto mrtví do Palisanu. Nocleh jsme získali jen díky obrovské ochotě číšníka ,který nás obsluhoval u večeře a obvolal co se dalo.Všude a všechno bylo obsazené!!!
Luxusní pokojík za luxusních skoro 100Eu ukončil „ DEN -SEN“ !!!!!!

Pondělní ráno jako vymalované z kýčovitých obrázků,luxusní snídaně a hned po kuropění v poledne vyrážíme. Začínám být lehce alergický na zatáčky.Všechny horské dráhy končí po několika minutách,ale naše casta ne a ne a ne.....
Teprve za Delebiem začíná kousek cesty připomínající dálnici,tak si to užíváme.Je to sice jedna zákruta za druhou a samé tunely,ale jet 60 a 160 je rozdíl.
Dojíždíme před Lécco a v neskutečném pařáku dáváme u krásného jezera Como pauzičku.
Italové jsou neskutečně družní,navíc motorkářský národ a za chvíli máme super debatní kroužek.Místní řidič autobusu dokonce umí trošku česky /píchá Šárku z Prahy / a navrhuje nám,kde se máme ubytovat.Jelikož nechceme skončit jako předchozí dny v noci-bereme zavděk jeho rady a objíždíme celé jezero na druhý břeh.Po obligátních peripetiích,kdy je všechno obsazeno se nám podaří sehnat kouzelnou chatičku s ještě kouzelnější bábrlí!!!! Ta nás cpe ze zahrádky jablíčky,fíky, vínem a kupou zeleniny.

Úterý prolenošíme,budeme se válet ,zregenerujeme si namožené prdele a nesedneme na motku!!! To byl plán..... Hovno.....
Po snídani v zahradě zjištuji ,že mám úplně vysunutý simering z rozety.Zkouším ho dostat zpátky a nejde ani za pomoci místního dědečka,ani za pomoci dalších dvou motorkářů,kteří spí u stejné babči jako my. Dedeček je ovšem hlava otevřená a sežene nejbližší moto servis,kde nás dovede.Jet v šíleném provozu městem za 70 letým Italem na skůtru je hodně adrenalinový sport..... V servisu jsou nesmírně ochotní,simering dává zpátky ,ovšem ložisko je v dupě. Před cestou jsem si nechal preventivně vyměnit ložiska v krku řízení a v kolech.Při telefonátu do „Autorizovaného servisu SUZUKI v Paskově“ mi odvětili,že o rozetě jsem nemluvil !!!! No coment!!!!!
Tímto nám padly Pyreneje,kde jsme měli pokračovat je nutno přehodnotit plán.Nikdo mi nebyl schopen říct,ani za jak dlouho dojde ložisko,ani kolik stávající vydrží....
Odpoledne nám to blonckání po okolí nedá a jedeme se projet.

Po sqwělé večeři a nejlepším presíčku na planetě řešíme co dál:
-projet přes Mont Blanc do Francie a přes Německo domů....
-stáhnout se do Jugošky a kdyby ložisko kleklo-domů nás vždycky někdo vezme...
-risknout Španělsko ????

Ráno se budím zlomený jak šíp a podle GPS jsme teprve vedle Hvaru. Ono 41 km/h ,které náš SOFOKLES umí není bohviečo. Je ovšem krásně, takže to neva a holdujeme válení se a žrádlu.
Plout měsíc-tak se neunesu.

Po majestátním proplutí kolem Albánie přistáváme večer v IGUMENISTĚ.Díky Italům,kteří tam jezdí pravidelně víme kam jet za ubytováním. Sice podle slavné GPS jsme v naprosté prdeli, ale opak je pravdou! Zakotvili jsme v továrně na turisty zovoucí se PARGA. Jen co jsme zastavili, odchytává si nás dědula na skútru a nabízí ubytování. Super!!! Večeříme v krásné stylové restauraci, kde je nejlepší obsluha, jakou jsme zatím poznali. Když jsme děkovali a platili, zjistíme, že je to Polka na brigádě!! Fajn pokec a hurá na kutě!

Páteční odjezd v poho....vyprali jsme si propocené hadry, na sluníčku hned všechno uschlo a jako další cíl máme světový unikát „METEORU“ -24 klášterů na skalách. Projíždíme Prevezu, zastavujeme se u Ioninny s krásným jezerem, přijíždíme k nejvyššímu Řeckému pohoří, kde mají dokonce lyžařské středisko !!!!!

Zatáček jak v Itálii, 3 druhy asfaltu, fakt horko, piče šoféři /tohle nejsou Italové milující motorky/, občas dobytek na cestě, ale je tu krásně! Tohle už je skoro Asie....
Opět padl soumrak,než jsme se nadáli a tak jsme to zapíchli cca 30km před Meteorou v maličkém soukromém hotelu kousek od hlavní cesty. Byli jsme tam pouze my a majitelé-starší manželé. Na jídlo nám nabídli svou večeři a tak jsme pojedli všichni společně. Celý večer jsme slyšeli střelbu. Rukama nohama jsme zjišťovali co se děje. Pod vesnicí měli obrovské sady hlavně jabloní a na ty jim chodili medvědi. Jelikož je nesměli střílet-pouze občas, měli tam systém dělobuchů. Když medvěd přelezl nějaké čidlo-dělobuch vystřelil. Nechci domýšlet, kolik jich tam bylo. Kolem půlnoci nám zpěv cikád začala rušit omladina. Na silnici pod náma se potácela naprosto ožralá skupinka děcek kolem 10-15 let. Po chvíli pro ně dojel cca 15 letý spratek v Sieře a ti, co byli schopni vlézt do auta, odjeli s ním.....bohužel někteří často i po čtyřech pokračovali nerušeně domů. Každopádně jsem nevěděl, že Ford Siera je dvanáctimístný!

V sobotu dopoledne jsme dojeli do Meteory. O tom jak je to tam krásné svědčí fotky v galerii. Nádherně opravené a udržované.....prostě skvost. Prohlídli jsme si jeden klášter...... mají tam nádhernou kapli, expozice od vzniku pravoslavného náboženství, přes všechny milníky v Řeckých dějinách po občanskou válku.
Tzv. vše pro turisty. Ženy mají přístup pouze do 3 nebo 4 klášterů a to musí vyfasovat speciální šátky, které je skoro celé zahalí.

Bohužel zájem turistů je docela šílený a tak jsme se s díky vyplandali a jeli pomalu zpátky.
Dole ve městě vedle nás na křižovatce zastavil mikrobus Opel a ecce-Ostraváci. Tak jsem mu zabouchal na dveře a chlapík si málem káknul ...... fajn pokec-projížděli celé Řecko, Albánii, až domů. Večer jsme se ubytovali v Igumenistě a další den si dali pauzu.

Neděli měla Zdenča v plánu koupání a opalování. Jízda v plavkách byla docela zábavná do okamžiku, než jsme natrefili na přes celou cestu jdoucí kraví rodinku. Taťka bejk nebyl vůbec sympatický a toreador ze mne už asi nebude......on si odfrknul z nozder a já z plavek. Když už jsem to viděl na vážný problém, dojel nějaký místní a s troubením na ně najel. I bejk pochopil, že je slabší, než pickup od Toyoty - mamka kráva i tele se stáhli a my mohli konečně projet.
U moře jsem vydržel celou hodinu, než mě to v místní restauraci přestalo bavit a raději jsem jezdil po okolí. Pěkné, ale trošku nuda.....
Večer jsme seděli v parádní taverně a koukali na lidi. Místní mají super zvyk - chodit pořád tam a zpátky po hlavní strasse. Nevím sice proč, ale jednou jsme si to dali taky - nakoukli do hromady hospod a diskoték a raději šli na kutě.

V pondělí ráno jsme samozřejmě málem zaspali, pak se pohádali na recepci, když hajzl recepční chtěl o 1/3 vyšší cenu, než byla domluvena při našem příjezdu. Hold hotel El Greco nezůstane v našich vzpomínkách uložen nejlíp. V přístavu nás vytočila posádka, když chtěla, ať si ještě potvrdíme zakoupené lístky v kanceláři společnosti. Tak jsem lítal po přístavišti jako debil, jelikož loď má přesný jízdní řád a v klidu by odplula bez nás. Díky Bohu jsme to stihli, seznámili se ještě na přepážce společnosti s dalším nepříčetným Čechem, kterého nechtěli pustit s tranzitem na loď. Řekové jsou divní a nemám je rád!

Zhlédnuto: 1338x

Hodnocení článku: