Vloženo 10.07.2009 15:34,
autor článku: Plejba jr.
Druhý závod mistráku CEC2 se konal ve středu 8.7.2009 v Mostě, ale většina z nás dorazila už den předem kvůli tomu, že chtěla vidět závod „velkého“ endurance cupu. V pondělí, dva dny před závodem, mne trošku pozlobil Kráťa, který volal, že se právě vrátil od doktora a má zánět průdušek a dostal antibiotika. Plán byl, že skočí do postele, dva dny bude ležet a dorazí až ve středu na závod samotný. Přece jen se dvouhodinovka v jednom nedá příliš dobře odjet.
Velký mistrák byla pěkná podívaná s proměnlivým počasím a do jisté míry překvapivými výsledky a tak bych jen vypíchnul, že skvěle rozjetý závod v podání HKT racingu, kde startují bývalí členové z Dvouval Naked, skončil 1/2 kola před koncem šestihodinového závodu pádem, a ještě k tomu z pozice na bedně. Prostě velká smůla.
Aby toho nebylo málo, přišla mi od Kráti SMS v následujícím znění: “Ahoj Parťáku, zítra nemůžu přijet, protože mám teplotu 39 stupňů a motá se mi hlava jako blázen. Zkus si sehnat náhradu“. Chvíli jsem na tu zprávu čuměl jako blázen, ale po telefonátu s Kráťou mi bylo jasné, že je to bohužel realita a je ve stavu, v kterém se závod opravdu jet nedá. Vyvstala tedy otázka, co teď?
Začal jsem tím, že jsem začal obcházet všechny přítomné jezdce na Nakedech ve velkém mistráku, ovšem výsledek byl takový, že nikdo neměl zájem jet ještě další závod o den později. Moje nejčernější představy, že to budu muset odjet sám, se začaly naplňovat. Obvolal jsem plno lidí, o kterých vím, že mají Nakeda, na okruhu alespoň párkrát byli a troufnou si to odjet se mnou. Ovšem opět bezvýsledně. V tu chvíli dorazil na focení Danyjel a tak jsem to na něj rovnou vybalil. Odjedu to sám a on mě na svém sériovém Tuonu vystřídá tak na 3-4 kola v půlce, abych si stihnul dotankovat motorku a taky sebe. Danyjel je super kluk a ač nerad, hrdinsky řekl, že mě v tom nenechá a pokud neseženu jinou alternativu, těch pár kol mi samozřejmě odjede. Díky bohu k této alternativě nedošlo, protože jsem tam potkal Pepu „Sršně“ Šilera, který si s Robertem Papežíkem vyjel ve velkém mistráku pohárek za třetí místo v Superbicích. Vzal si hodinu na rozmyšlenou a po hodině mi řekl, že do toho jde, ale musím mu sehnat zadní pneumatiku, protože nemá na čem jet, ta jeho byla už po smrti a jinou k dispozici neměl. Protože jsem s sebou něco měl, souhlasil jsem, a tím jsme zpečetili naší dohodu. Uff, to mi teda ubyla starost.
KaCZer s Plejbou se staví na rošt
Hodně se odjelo za safety-carem
Večer jsme se poklidně nastěhovali do boxu, pokecali s ostatními kamarády, udělali drobnou přípravu motorek před závodem a pak už jsme upalovali na kutě za Danyjelem. Teda že půjdeme na kutě jsme si jen mysleli, protože Danyjel nám, se svou přítelkyní Jitkou, připravil doslova a do písmene hody. Jen co jsme u nich zasedli, začaly se před námi objevovat talíře s všemožnými dobrotami a takhle jsme tam hodovali asi hodinu. Pak jsme ještě pokecali, dali si panáka a teprve poté šli spát.
Ráno jsme se vzbudili poměrně brzy, nasnídali se a jeli jsme na okruh. Jako vždy jsem si říkal, že tam budeme opruzovat trapně brzo, ale v boxech už byl čirý ruch, většina konkurence byla více nervózní než my, a tak si radši ani nepředstavuji, v kolik mohli vstávat :o).
Hned ráno jsem udělal přejímky, vyměnil destičky a přezul svojí i Sršňovo motorku. Když jsem vzal telefon, abych mu napsal, že to má ready a může na bajk skočit a jet, objevil se s úsměvem na tváři ve dveřích boxu. Prý mu to nedalo a přijel už i na tréninky, což původně dle dohody nebylo v plánu. No, byl jsem taky celkem rád, že už tam je.
Inkvizz z Oldschool Banditu
Pimpiš
První trénink jsem si vzal já, ale moc jsem se nesvezl, protože byl záhy přerušen pro pád. Pokračování už pak bylo velmi krátké. V podstatě jsem tam nic nestihnul zajet i kvůli tomu, že byl obrovský provoz na trati. No nejlepší čas na hranici 1:58 je toho důkazem a stejně tak to, že to stačilo na 13. místo absolutně a nejlepší v Nakedech.
Po příjezdu mi Pepa oznámil, že jestli chci, ať si dám i druhý trenál, že on je z předchozího dne rozježděný více, než dost. To mě nemusel dvakrát pobízet a jel jsem znovu. Scénář ovšem stále stejný. Obrovský provoz a opět přerušení. Po přerušení zbývalo asi 5 minut a na to už jsem kašlal. Čas lehce přes 1:57 znamenal 11. místo celkově a opět best v Nakedech. Následovala rozprava s jezdci a po ní kvalifikace, do které vyrazil Sršeň.
V ní se ze začátku přetahovaly o Pole-Position tři týmy: V-2.cz reprezentovaný Pimpišem a Šinďou, Amatéři.cz ve složení KaCZer a Uiaa a Plejba s Kráťou zastoupený Plejbou a Sršněm :o). Já jsem se trochu bál, aby ten blázen Sršeň nezajel Pole-Position, ale on jel naštěstí v klidu a přehledem, a tak nás čas 1:51,3 postavil na osmý flek celkově hned za Amatéry.cz. Kluci z V-2 stáli na místě třetím. Pro všechny z nás to bylo velmi povzbuzující.
Nic naplat, pomalu se přiblížil čas startu, na který jsem se rozhodnul jít já, protože mě to hrozně baví.
Motorku mi držel taťka. Startovní procedura proběhla velice rychle a tak než jsme se nadáli, startér mávnul praporkem a šlo se na to. Tentokrát jsem měl doběh k motorce trošku horší oproti mým standardům, ale samotný start se mi povedl a navíc těsně přede mnou tam měl nějaký jezdec velký problém ukočírovat svůj stroj a zasekl tak část pole, takže se do první zatáčky najíždělo v následujícím pořadí: KaCZer, Pimpiš, Plejba. To jsem teda čuměl.
KaCZer jel od začátku velmi rychle a tak mi relativně brzy zmizel a Pimpiš sice odjížděl postupně, ale taky. Asi bych ho dokázal stíhat, ale pro mě bylo klíčové udržet tempo hodinu a především umístění v kategorii. V průběhu kol mě ještě pár jezdců předjelo, ale věděl jsem, že jsem bezpečně do první desítky celkově a Nakedy vedu.
První šok přišel při úvodním zpomalení za safety-carem. Hned za mnou se totiž objevil Tomáš z Oldschool Banditů na svém Triumphu, náš největší konkurent. Bylo mi jasné, že půjde do tuhého. A taky že jo. V zásadě nemá cenu rozebírat jednotlivé souboje s ním, ale nandali jsme si to ohromným způsobem. Chvíli hrál první housle on, chvíli já, každou chvíli jsme se navzájem předjížděli a nedarovali si ani metr trati. Zároveň musím přiznat, že jeho ataky a předjetí byla naprosto čistá a doufám, že to samé on může říct o mně. Náš souboj se dá vyjádřit i v číslech rozdílů. Na průjezdu sedmého kola byl za mnou dvě desetiny vteřiny a o patnáct kol později měl průjezd asi vteřinu přede mnou.
Plejba v souboji s Tomášem
Sinda v plném tempu
Jeho Triumph má ale menší nádrž a pravděpodobně i vyšší spotřebu, takže při zpomalovací fázi za safety-carem ve 24. kole zajel do boxů. Z hlediska času dobré rozhodnutí, ale pro mě by tohle nic neřešilo. Já věděl, že musím vydržet víc, než hodinu na trati, protože Sršňova motorka také nedá hodinu v kuse. Protože se jelo pár kol za safety carem, ušetřil jsem nějaký benzín a mohl jsem tak zajet na střídání až po 31 kolech závodu, když zbývalo 49 minut do konce. Sršeň mi při střídání jen stačil říct, že je to o.k. a dorazí to už na nádrž do konce. A jak řekl, tak se stalo. Po střídání jsme kategorii už bezpečně vedli (Oldschool Banditi střídali znovu) a usídlili se na třetím místě absolutně s přibližně 3/4 minutovou ztrátou na nejlepší tým. V tu chvíli ale pro nás velmi dobře zaúřadoval safety-car, díky kterému se sjelo pole dohromady a první tři týmy začínaly prakticky znovu.
Sršeň dostál své pověsti a hned po restartu šel nekompromisně dopředu a začal budovat náskok na čele až na nějakých 20 vteřin. Přibližně čtvrt hodinky před koncem jsme se ovšem překvapivě propadli na 5. místo z toho důvodu, že Sršeň předjížděl pod žlutými vlajkami. No a protože předjížděl ještě k tomu po zadním, komisaři si toho samozřejmě všimli a dostali jsme tak jednokolovou penalizaci. To Sršeň ovšem nevěděl a tak bezpečně a v klidu kroužil až do cíle, kde jsme mu celou situaci sdělili. Byl trochu zklamaný, ale na druhou stranu i spokojený, že zbytek závodu tak pěkně vyšel.
Pojďme se tedy podívat na celkové výsledky
Závod vyhrál celkově…… Ano, tým V-2.cz!!! Obrovské gratulace klukům k životnímu úspěchu, já jsem věděl, že mají motorky i schopnosti jet velmi vysoko, ale to, co předvedli, bylo absolutorium. Na druhém místě jsme tak skončili my s Pepou se ztrátou minuty a čtvrt, v Nakedech vítězství ze sedmi týmů. Dalším, koho je třeba zmínit jsou Amatéři.cz, KaCZer s Uiou taktéž slavili životní úspěch. Čtvrté místo absolutně a druhé místo v Superbicích je fakt paráda.
Sršeň na svém stroji
Plejba se Sršněm na bedně
K samotnému závodu bych dodal, že se nejelo příliš rychle, bylo stále a příjemné počasí, ale přesto bylo obrovské množství pádů a ne zrovna malých. To je velká škoda. Z mého hlediska jsem strašně spokojenej, protože jsme brali plný počet bodů a máme tak už 10 bodů náskok do dalšího závodu, který se jede 28.8.2009 v Brně.
Přijďte nás podpořit!
První pomoc
