I zahlédl jsem na netu info o mastodont maratonu - www.mastodontmaraton.cz
- a…dostal chuť umístit se. Nebo aspoň vyhrát.
Přijíždím v pátek navečer a nestíhám trénink. Aspoň zdravím známé i méně známé a pár neznámých zdraví mě.
Hajnej přijel překvapivě s Grace… takže soupeř k neporažení. Sundavám motorku z vozíku, procházím přejímkou, lepím numero, překopávám auto na obytňák a jdu po čuchu směr potraviny&pochutiny. Ceny jsou velmi příjemné, kluci opravdu nechtějí vydělat.
Po pár pivech a jídlech jdu spát…přeci jen byl týden náročný.
V noci se budím zimou a házím přes spacák deku. V půl7 koukám, všude jinovatka. Do třetice mě budí startování motorek v půl9. Kdo nestihl včerejší trénink, má teď možnost.
Hmmm, rozespalý a hladový se rozhoduji potrénovat při závodě.
Rozprava. Dvě jízdy – 5 kol, přestávka, 5 kol v protisměru. Kolo prý trvá kolem devíti minut. Když pojedeme pomalu, budeme suší, když rychle, mokří a špinaví.
Start po číslech po 20s. Bigy zařazeny – s ohledem na hmotnost – mezi malé dvouválce. Cca 60 motorek na startu. Pak bonusy pro další jízdychtivý.
Jdu se přezout do endurohadrů. Nemám rukavice! Obíhám kluky s prosbou o stejně velkou ruku a náhradní rukavice…když je seženu, nacházím dvoje svoje v přilbě.
Jsem za vola? Jsem.
Přijel Petr Předposledníměsícroku, jen na kukačku. Využiji toho a před startem mu vrážím do tlap foťák.
Díra po granátu
Díra po granátu ještě jednou
S číslem 6 vyrážím mezi prvními – esíčko, lehlé kořenybahno lesem, výjezd na široký tankodrom s různými vlnami, sem tam bahno/louže/písek/brod, slalom mezi stromy, jámy po granátu a podobné laskominy.
První kolo jedu poznávací rychlostí, nikoho nedojíždím, nikdo nepředjíždí…až za pravotočivou zatáčkou potkám písek. Ustál? Neustál.
Než se seberu, předjíždějí mě dvě motorky.
Projíždím louží
Malá louže
I malá louže umí potrápit
V druhém kole už se motáme s dalšími motorkami. Na tankodromu za lesíkem dojíždím nějaký dvouválec, jede stejnou stopu, jakou bych jel já. Posílám to zleva přes dvojnásobné rigoly, předjíždím, nakopne mě hrbol, motorka chcípne. Dohopsám do trávy a marně se snažím nastartovat. Po několika pokusech našlapu neutrál, nastartuju, jednička, zdechne… Ještě jeden pokus. Čidlo? Chvíli se stojánkem vrtím a jedu!
Mezitím kolem mě projelo cca deset motorek. No, aspoň dojet se ctí. Začínám mít žízeň…
Ve třetím kole mě předjíždí Krtek, chvíli se ho držím, držím…kua držím! Když mám ztrátu cca 50 metrů, motorka zdechá přímo v brodu. Přestávám mít sucho v botách. Zatřesu stojánkem a jedu. Čtvrté a páté kolo už se dostávám do rytmu a občas někoho předjedu…než na výjezdu z posledního bahna před cílem přegazuju a dostává mě gravitace.
Sbírám se.
Kolem projíždí vše, co jsem poslední kolo předjel…a dvě motky navíc. Nic moc.
„Nevyváděj, jel jsi pěkně!“, chlácholí mě kámoš. Možná ano…když jsem jel.
Do objektivu
Průjezd louží jiného závodníka
Jdu se dopít. Posílám do sebe litr vody na ex. Chvíli zkoumám stojánek…bohužel nic nevymýšlím. Dopíjím petku s vodou, převlíkám triko a dres a jdu „do chumlu“. Potkávám další známé a…Radovana, který si vykloubil rameno a mizí do špitálu.
Beru od Petra foťák a chvíli se snažím nemyslet na závod.
Přijíždí Ficcus a má kecy, jak by to na ZRX projel taky…kdyby se nejelo na čas.
Pořadatelé řeší nesrovnalosti v časomíře – dva lidé jeli šest a jeden čtyři kola. Zprůměrují časy a bude povinnost zastavit při nájezdu do dalšího kola. Ok.
Druhá jízda. Chci vyrazit svižně a…lovím přední kolo ve vzduchu už na startu, že je mi trať úzká. Zatmění mysli dokonává první louže, respektive bahnitá kaše. Z druhé strany jsem ji jezdil obloukem „po hraně“, z téhle to posílám napříč a nic nevidím.
Diváky prosím o papírový kapesník na utření brýlí. Jeden obětuje šnuptychl hadrový.
Díky.
A první motorka přede mnou.
Díky za kapesník
V následující louži mi motorka přede mnou cákne bahno na brýle, chvíli to koušu, pak je sundavám.
Na konci prvního kola vybírám špatnou stopu, leknu se díry, uklapnu, padnu do ní a vystupuju z motorky. Než se na úzké cestě otočím, předjede mě dalších pár lidí…a šup do dalšího kola.
Vyhlížím louži, která mi minule zalila brýle a jsem na zemi. Jak, proč? Nevím.
Moc se mi nechce na nohy ani motorku. Ohnutá páka zadní brzdy zaražená do stupačky. Jak na tom mám stát? Bez brzdy a na jeden a půl nohy, to bude jízda! Projelo hodně motorek.
Třetí a čtvrté kolo není dramatické, někoho předjíždím, někdo předjíždí mě, v pár zatáčkách jsem bez zadní brzdy dlouhý a široký, s prachem v očích rozhodně ne bystrozraký.
Jedu dost v sedě, kvůli duu stupačka/páka zadní brzdy. Třikrát mi chcípá motorka. A začínám toho mít dost.
Při nájezdu do pátého kola, snad jsem počítal dobře, se mě pořadatel ptá, jestli už nekončím. Vrtím hlavou a tahám. Nejdřív sebou švihám při přejezdu příčných kolejí, pak zdechne motorka v brodu a následně – při dalším předjíždění na tankodromu – motorka zmlkne definitivně. Dvacet metrů od místa, kde zdechla prvně a cca kilometr od cíle.
Půl hodiny smutně koukám na vrčící a jedoucí motorky. Občas chce někdo zastavit, ukazuju ať jedou, že jsem v pohodě. Dva přesto zastaví… Peter Keke na rozdíl ode mě jede. Na jedničku. Nemůže zařadit nic jiného. Snad nedorazil z Bratislavy po ose.
Zajímavé padáky
Po závodě přijíždí Pjootr, říkám ať přiveze kurtu. Za čtvrt hodiny přijíždí podruhé…bez kurty, ale že někdo přijede.
Za pár minut Dejw. Má kurtu? Nemá. Odjíždí pro lano. Při příjezdu mu zdechne motka a nejde nastartovat. Smějeme, že dvě KTMky přece nemůžou přijet na laně… 5 minut a jeho motorka chytá.
Do depa dojíždím sice na špagátu, ale ve stupačkách :)
Posílám do sebe půllitr vody, převlékám se, trocha hygieny a jdu fotit další soutěže.
Dodatečný závod - čibus
Dodatečný závod - Hajnej
Sjezd a výjezd…naštěstí nepršelo. Tři kola, nikdo nemá problém. Ale jeli jen ti lepší.
Následuje „vyřazovací motokros“. Trať je na tuhle taškařici příííliš dlóóóuhá. Lidi se postupně vyřazují – většinou rozhodne první zatáčka a zbylé dva kilometry se jedou jen pro formu.
Vyřazovací motokros 1
Vyřazovací motokros 2
Vyřazovací motokros - finále
S výjimkou dvou SE a finále, kam postupují dva bigy a XR. XR má nejrychlejší start, bigy ji bok po boku následují po dlouhé rovině do druhé zatáčky… kde Krtek musí zašlápnout motor, aby se nerozstřelili vzájemně. Nakonec XR vítězí.
Vítěz motokrosu - remus
Nechávám se podzimním elcéachtem odvézt zpátky, balím, loučím se.
Nedojel jsem, nemá smysl čekat na výsledky – www.mastodontmaraton.cz.
Díky klukům za zorganizování.
Shlédli se ve slovenské Sand Rally, poučili z chyb, které udělali tamní organizátoři a spáchali skvělou akci.
Doufám, že Radovan brzy, a prý i někdo další, sroste – nebyl jen vykloubený – a uvidíme se zase na motorkách.
První pomoc
