Jak všichni víte, Richard uspořádal PAW (Pyžamo Adventure Weekend...tentokrát bez pyžam) - viz tady. A pár blbců mu na to skočilo.
Třeba Condor, Medvěd a já, coby jeden jakoby team. Domluvil nás Condor – tím byly dány naše ambice. Neambice. Pár dní před akcí měl Condor několik málo mnohodotazů, hlavně pneumatik se týkajících. Uklidnili jsme ho, že přezouvat nebudeme... čili s Medvědem jsme měli pološpunty a pták přiletěl načtvrtšpuntech vzadu a desetinošpuntech vpředu. Bych se bál vyjet z garáže...
V pátek večer rozprava na Kotvě
Všichni zdraví všechny (Čízáka opatrně, léčí vykloubený palec). Polonečekaně je tu i Bull s rozhryzaným rtem. Jeho účast jsem začal tušit, když psal, že mění Stříbro za zlato. S Medvědem a Condorem jeho ambice neohrozíme :o) A unisono jsme kladně ohodnotili, že má být 12° bez deště (dle rosniček ještě v pátek odpoledne).
Jedinečný a óóó nejvyšší Richard s podržtaškou Petrem11 vysvětlují, kterak je ona taškařice organizována, zabezpečena a vymyšlena. Rozdají obodované souřadnice, kde máme něco objevit, vyfotit se u toho s minimálně jedním bajkem a spáchat papírovou agendu.
Přesto, že má být sucho, jsou místa, kde bude po kolena bláto. A nevyhneme se jim... Takže na měřené RZ.
Medvěd drapne seznam souřadnic a zmizí domů... Vymyslet kterak a jak "kudykam". Ještě se domlouváme, že v půl osmé na Kotvě. Bumbám 3 piva a Petr11 mě odváží před barák.
Kudy tudy cestička?
Ráno
Koukám z okna. Dvanáct stupňů není a jak to jen napsat slušně..? Mokro? Vykopávám se z domova později a doražím do garáže ve čtvrt na 8. Začínám balit pár maličkostí "cobykdyby" a telefon: "Čau, nestíhám, zavolej Condorovi a sejdeme se u mě. Stejně jsou první dva body kousek od baráku."
Telefonuju na druhou stranu a domlouvám sraz na mostě.
XR chytá na první hňápnutí (překvapila), jedu natankovat. Cestou nemám pocit sucha, jistoty a bezpečí z pneumatik. Manometr potvrzuje a přidávám třičtvrtě atmosféry. Nula pět není to pravé oříškové.
Přijíždím na most, Condor čeká. Přibalil i Klasiku s Hajným.
U Medvěda nás čeká nečekaná, o to luxusnější, snídaně na balkóně. Kromě humoru a vody jediná luxusní věc do pozávodní koupele.
Vyjíždíme, pod chlupáčovým vedením – asfalt, panelka, tráva, potok...
Medvěd zapadá po 500 metrech soutěže. Hajnej objíždí, zapadá o pár metrů dál. Necháváme motorky stát a jdeme hledat bod, má být pár metrů. Bloumáme půl hodky trávou/blátem na jednom hektaru, nic nenacházíme.
Vytahujeme motorky a jedeme za bodem č.2.
Je kdesi uprostřed čerstvě zoraného pole.
Domlouváme se, že tam nepojedeme.
Klasika s Hajným to chtějí dát a mizí za obzorem. Chvíli čekáme a jedeme k dalšímu. Potkáváme namotivovaného Čízáka a spol. (nutno podotknout, že spol. nevypadal tolik motivovaně), kterak bloudí na stejných souřadnicích. Když nás míjí, Medvěd odkládá. Condor si zapaluje, stavím motorku a jdu pěšmo ke konkurenci. Na 50 metrech cesty dvakrát padám.
Už jsem psal, že pršelo?
Tak i klouzalo.
Pršelo…
...i klouzalo
Jedeme k dalšímu bodu, zastavujeme za brodem. Volám Hajnýmu. Je v pohodě, na druhé straně pole. Zapadl, ale zrovna přijíždí Čízák a spol., vytáhnou ho. Klasika prý jela zpátky.
Než Condor dokouří, volá Richard. Klasika je zapadlá, jedeme zpátky.
Zvedneme Grace, Klasika nastartuje a přejíždí zbylých 50 metrů. Slyšíme Afru vytočenou do bezvědomí – Hajnej gazuje polem na jedničku. Po dojezdu se ptá, jestli nás ještě čeká hodně oranice... že by nasadil zpátky přední blatník. Medvěd mu to doporučuje. Condor si zapaluje a chválí Klasiku: "Poslouchej vole, jezdíš pěkně na kundu."
Vracíme se, míjíme se s Čízákem (a spol.) a Medvěd odkládá. Jsem zvědav, kolikrát nás ještě potkají se stejným medvědobumefektem. Nedošlápnu a odložím, když pospíchám vyfotit Condorův průjezd brodem. Vrčíme k dalšímu bodu, opět nás předjíždějí Čízákovci...nicméně Medvěd preventivně odložil dvě minuty předtím.
Mezi polorozbořenou zdí průhonického parku, drátěným pletivem a mezirostoucími stromy vyhlížíme další bod. Big uvízl 180 metrů před. Objíždím a slalomím pár set metrů dál. Přijíždí Čízák a spol. a dávají to parkem. Nic nenacházím, drandím zpět.
Vstříc dalšímu bodu!
Potkáváme první myslivce.
Motáme se polními cestami, trávou, vesnicemi, chatovými koloniemi...
V jedné ukazuje Medvěd na dýni 50 metrů od cesty: "To by mohlo být ono, tam je bod." Mezi dýní a námi je řada chat a potok. Vybíráme směr nahoru. Medvěd sjíždí na louku a... otáčí. Vedle louky úzká cestička. Blastery v křoví, motorka na cestě. Kdo má málo mokré rukavice (já tedy ne), tady je jistota. Projíždím, na konci kluzká lávka a výjezdík. Mizím do lesa směr dýně.
Při čekání na zbytek vidím přes potok a chatu Čízáka a spol., kterak se motají dolů/nahoru a hledají, kudy cestička. Po pár minutách je slyším jet lesem nade mnou...
Sakra, kde jsou moji?
Nakopávám (sakra, proč iksero prodávám, když chytá napoprvé?). Vracím se, vidím stopy v lese, najíždím na ně a zůstávám stát na rozcestí. Z dumání "kde je Medvěd, Condor, Hajnej, Klasika?!?" mě vytrhává zvuk Biga. Medvěd skočil z lávky do potoka a ostatní ho tahali (táhli, táhli, nevytáhli) ven.
Tam má být bod
Má tu být bod
Navi ukazuje 50 metrů do lesa. Objevili jsme tam jen Čízáka (a spol.). Vracíme se na rozcestí. Z lesa se noří HP2, LC4, LC8 a AT... že další bod je pársetmetrů támhle. Vyrážejí. Condor kouří, pijeme, kecáme, pohoda. Vrací se výše popsaná ekipa, prý tam, kromě lidí, zase nic není. Serou na body a jedou hledat eRZetu. Čízákovi zjevně dochází motivace.
Už jsem psal, že v lese byli myslivci?
Pod vedením Medvěda vyrážíme k dalšímu bodu a dáváme to na volno: "Tady je bod...vidíte něco? Já taky ne, jedeme k dalšímu." U nějakého dalšího pauza. Klasika se ptá, jestli máme suché trenýrky. Uklidňujeme ji, že ne. Dál než na kůži voda naštěstí nejde. Ještě se chvíli motáme lesem (Condor párkrát odložil, Klasika v jednom sjezdu 2x, Hajnej ulovil pěknou kládu) a jedeme na zlatý hřeb – měřenou rychlostní zkoušku.
Občas čekám na Condora. Jede pomalu, já bych na jeho gumách nejel vůbec. Maladěc! XR nádherně startuje a několikrát vidíme/slyšíme myslivce...
Maringotka
Společně s pořadateli
Doklouzáváme (prší, pamatujete?) k maringotce, kde stojí vysmátí pořadatelé.
Richard se těší, jak ho Medvěd pošle do prdele, ten ho zlehka zprudí úsměvem. Dávají k lepšímu časy a storky o všech, co tam dorazili před námi. Čízák RZ vzdal kvůli palci a odjel (spol. se dílem prohání po trati – kurva, chci umět jako Miloš Bambas! – a dílem kouká).
Nám zlehka tuhne úsměv.
Medvěd konečně dělá Richardovi radost a posílá ho do prdele.
Tohle nejede. Hajnej si dal trať tréninkově a prý se dá. Stavíme se na start ve čtyřech – Klasika, Hajnej, Condor a má maličkost. Petr11 dá povel ke startu.
5 kol...
Stojíme? Ne…
Hajnej mě po dvaceti metrech předjíždí, po sjezdu čeká na Klasiku. Na dalším výjezdu málo tahám, ztrácím rychlost, předek stojí, zadek ujíždí do strany, stojím. Míjí mě Hajnej, Klasika netuší, jestli mě objede, uklapne, stojíme vedle sebe. Netuším, jak ona, ale jsem rád, že stojím a... přemýšlím, jak nastartovat.
Zvednu nohu a začínám s motorkou klouzat.
Výjezdík
Chci startééér!!!
Po chvíli se dokloužu blíž ke kraji, stoupnu na trávu a přitáhnu si zadek motorky. Klasika je zpět pod kopcem a vedle mě přistál Condor. Zkouším nadlábnout, povedlo se. Sedám, gazuju, popojedu 5 metrů a stop. Mezitím kolem několikrát projíždí Miloš Bambas. Condor vyšplhal vedle mě a pomáhá mi rozjet.
Nahoře iksero chcípá. Nadlábnu, sjíždím, ustýlám si. Noha pod motorkou, chvilku se s tím lámu, projíždí Miloš a křičí, že mi pomůže. Než odstaví a vyšplhá, dostávám se z toho, mávám, že OK. Nasedám, rozjíždím, po párstech metrech padám u louže. Míjí mě Hajnej...asi potřetí.
Chvíli nemůžu nastartovat.
Brod jedna, brod dvě, brod tři úzkou stopou – stop.
Zůstávám viset, nemůžu tam/zpět, ve žlábku nemám ani polovinu dráhy startpáky...startééér!!!
Dávám minutu oraz, přichází Peveler s Marunou (?) a pomáhají XR vytáhnout. Díky! Startuju, najíždím do širší koleje, gazuju, snad projedu, gáááz, stop. Chcípla. Padla napravo, naštěstí výfuk nad vodou, ale půl minuty mi kloužou nohy, než ji srovnám. Stojím v bahně v potoce po kolena ve vodě, nemůžu tam ani zpátky.
Zkouším nadlábnout.
Asi ulitá.
Strašná sranda. Ze sucha kopu do vody, gejzír nad hlavu, Petr11 se trhá smíchy. Po deseti minutách jsem vyšťavený. bahně po kolena ve vodě, nemůžu tam ani zpátky. Přichází Hajnej a Miloš, lezou za mnou do vody, Hajnej asi napodesátý XR nahňápne (díky kluci!!!). Sedám, vyjíždím z potoka, po dvaceti metrech chcípne.
Přichází božské vnuknutí a přepínám na rezervu.
Zbytek kola dovrčím, ale do dalšího se mi nechce.
Condor vzdal po třetím neúspěšném pokusu o výjezd, Klasika to zabalila hned. Mám pro ně spoustu pochopení.
Hajnej s Klasikou zmizeli a my se taky pomalu vydáváme zpátky.
Gejzír až nad hlavu
Medvěd nám ještě předvádí, kterak odstavit motorku bez stojanu (při přejíždění lávky z kulatin se tyto v úctě rozestupují) a pomalu zvyšuje podíl onroadu. Jestli jsou cestou nějaké body mě nezajímá, v botách mi epesně čvachtá a ruce se mění z modrých na fialové. Klepu se jak drahý pes.
V Říčanech dáváme rozchod, abychom se co nejdřív vykoupali. Condor se zajíždí vysprchovat na VAPku.
Ve 4 přijedu domů. Napouštím vodu do vany, horká! Lezu do vlažné (z pohledu normálního smrtelníka) a pomalu zvyšuji teplotu. Po hodině vylézám, rvu prádlo do pračky...telefon: "Pyčo vole kde seš?"
Jedu do Kotvy.
Vyhlášení
Richard začíná omluvou – asi skvrny na Slunci, satelitech a GPS – hlášené souřadnice se od skutečných lišily o cca 100 metrů. Zlehka zmíní počasí (psa by nevyhnal) a dělá Čízákovi hezký večer. Přečte smsku od Ondry – nikoho neznal, udělal si jednočlenný tým – poslanou v cca půl čtvrtý (tou dobou stejně všichni balili): "Nehledej mě, vzdávám to, dík, bylo to pěkný."
Pak nás zjebe od nejhorších po nejlepší. Trochu focení, jídlo, pivo a panáková smršť části zúčastněných.
Vítězové..všichni
RZ v lehkých vyhráli Bull, Barry a Hans, těžké Paveler a Maruna.
A samotný PAW?
1. Bull, Barry, Hans
2. Medvěd, Condor, Mariano
3. Horejsek s Honzíkem (dopisovali itinerář po limitu, jinak by byli nastejno s Bullama)
4. Klasika, Hajnej (divný, měli mít o jeden bod víc než my…asi Medvěd hlídal GPS líp)
5. Paveler a Maruna
6. Čízák, Bambas, Petr, Kutmič
7. Říčanští kluci