Vloženo 08.08.2007 18:10,
autor článku: Plejba jr.
V diskuzi na Motopokecu i na Dvouvalu avizoval Qbi-C víkendovou vyjížďku se zaměřením na severozápad Čech. Normálně by mě to moc nebralo, ale protože jsem 2 měsíce neseděl na motorce a nově jsem jí postavil, bylo jí potřeba také řádně vyzkoušet.
Můj plán byl tedy jet v pátek do Mostu pokoukat na český přebor ve volných třídách, přespat u DanaMagny ve Slaném a pak se uvidí, jestli se zúčastním něčeho dalšího, nebo pojedu zpátky do Chebu.
V diskuzi na Motopokecu i na Dvouvalu avizoval Qbi-C víkendovou vyjížďku se zaměřením na severozápad Čech. Normálně by mě to moc nebralo, ale protože jsem 2 měsíce neseděl na motorce a nově jsem jí postavil, bylo jí potřeba také řádně vyzkoušet. Můj plán byl tedy jet v pátek do Mostu pokoukat na český přebor ve volných třídách, přespat u DanaMagny ve Slaném a pak se uvidí, jestli se zúčastním něčeho dalšího, nebo pojedu zpátky do Chebu.
Večírek ve Slaném byl docela vydatný, ale Adler SS (Hani-Duc) a Qbi-C mě poměrně slušně zmanipulovali, tak jsem se rozhodnul je podpořit a vyrazit s nimi. Jakmile tedy dorazil Ampér a O´jean, skočili jsme na motky a s malou zastávku na benzíně vyrazili na sraz do Mostu. Doteď bohužel nevíme, proč byl sraz v Mostě, přestože jsme chtěli jet na západ, ale to už je vcelku jedno. Qbi-cův orientační smysl asi nebyl z nejlepších, protože když se zpětně kouknu na mapku v diskuzi od Duane-Dibbleye, na sraz jsme přijeli po trošce bloudění z úplně opačné strany :o).
V hospůdce nás už očekával Duane-Dibbley, Messtor a Doktor a po chvilce dokonce dorazila i TerkaSV, která se zdržela, protože se nemohla vykopat z postele. Sestava tedy byla kompletní a na začátek jsme se rozhodnuli navštívit Klínovec. Tenhle plán byl poměrně úspěšně zhatěn počasím, když ve vyšších polohách kvalitně chcalo. Nejdřív jsme počasí zkoušeli ujet ve směru na Chomutov, kde nás déšť dohnal, tak jsme si udělali hodinkovou pauzu v Chomutově na Shellu. Déšť postupně ustával, tak jsme to otočili a nabrali směr Nechranice, Postoloprty a dále do Karlových Varů. Počasí pořád slabota. Při tankování na MEDOS AGRO došlo k poměrně vtipné situaci. Protože jsme všichni soutěživí, byla vyhlášena soutěž o nejmenší natankované množství po víčko po odjetých cca 190 kilákách. Ampér tankoval zhruba 14 litrů. Adler trumfovala necelými jedenácti litry. O´jean dokonce jen 9,5 a zdálo se, že jeho výkon zůstane nepřekonán. To platilo do té doby, než jsem ponořil hrdlo do své bestiální TRX. V momentě, kdy byla nádrž po víčko, ukazoval displej stále nulu. Pravděpodobně závada počítadla. Chyba. Při placení mě pan obsluhující vyfuckoval, že na stojanu žádné tankování neproběhnulo. To jsme teda čuměli všichni. Po dotazu, jestli teda opravdu nemusím platit souhlasně pokýval hlavou. V ten moment bylo rozhodnuto, že jsem soutěž vyhrál já a to s dost přesvědčivým náskokem. O minutu později se u stojanu číslo pět začala tvořit fronta motorek, leč on už byl mimo provoz. To se tedy povedlo.
Dali jsme čmoudíka a pokračovali dál ve směru na Karlovy Vary a z nich do kempu v Kyselce. Poslední část cesty už pršelo opravdu hodně a tak jsme byli hromadně rádi, že jsme dorazili. Po nezbytném ubytování jsme na pár motorkách sjeli dolů do obce zahnat trochu hlad. Po vstupu do Restaurace bylo jasné, že to bude pohoda, protože vrchní byl evidentně v dobré náladě a byl rád, protože jsme tam byly jediní Češi. Nakouknutí do jídelních lístků ovšem znamenalo zklamání, přece jen smažený sýr za 140,- s přílohou za 30,- a tatarkou za 20,- nám přišlo drobátko hodně. To už nás ale pan vrchní uklidňoval, že pro nás jsou ty ceny pouze orientační a viděl by to na hotovky tak za 70,-. A musím popravdě říct, že těch sedm pětek bylo víc, než příjemných. Slušná porce a kvalita prvotřídní. Po jídle, kávě a nějaké té konverzaci jsme se chtěli opět přesunout směr kemp. V momentě, kdy jsme vylezli před restauraci a zapálili si, než holky dočůrají, spadlo pár kapek. O minutu později to už vypadalo na větší přeháňku a o další minutu na střední uragán. To už jsme ale s Ampérem na nic nečekali, skočili na motorky a ujížděli směr kemp schovat se. My dva jsme totiž byli těch pár set metrů od kempu chytře jen v tričku a bez rukavic.
Cesta do kempu byla šotolinová a dali jsme si tak parádní dirt-trackový trénink. Myslím, že nálet TRX do brány kempu ve stylu Garry McCoye tam ještě neměli. I tak jsme hodně promoknuli, ale což, byly jsme pod střechou a to bylo hlavní. O minutu později dorazil Adler SS na tandemu za O´jeanem a rovnou si to komplet promočená štrádovala k mojí maličkosti s úmyslem zabít mě. Marně jsem se bránil jejímu útoku. Vysvětlování, že jsem na ní nečekal jen a jen proto, že nemám zadní stupačky, bylo zhola zbytečné. Hned co přestalo pršet, přišli sousedi z chatky obhlížet motorky. Dvě starší dámy s vnoučaty. Opravdu moc příjemné a ujistili jsme je, že prcky další den svezeme a vyfotíme na motorkách. Konec kočkování, byl nejvyšší čas vyrazit na pivečko do mísní hospůdky. Začali jsme standardně pivkem a panáčkami citruse na rozjezd. Do toho se těch rund pár protočilo, nějaké brambůrky, utopenci apod a výsledek byl takový, že jsme tam byli opět sami a dělali pořádnej bordel. V nejvyšší čas nám hospodský oznámil zavíračku. Placení bylo trochu problematické, protože nám 4.080,- CZK za 8 lidí přišlo trošku moc. Adler mě tedy se slovy „Plejbo, ty umíš bejt takovej parádně nepříjemnej, jdi mu to zaplatit a trošku ho vyprudit“. No tak sem samo sebou šel, že.
Začali jsme se přesouvat do chatky s basou piva, kterou jsme si vzali na cestu. Nebudu popisovat, co všechno se tam dělo, fotky budou říkat dost, ale večírek pokračoval v plném proudu dál.
Únava však přepadnula osazenstvo hostující chatky (Adler, TerkaSV,Messtor a Qbi-C), tak jsme se snažili odporoučet do naší. Jenže nám tak nějak chyběly klíče. Honem jsme utíkali zpátky s úmyslem ublížit kolegům, kteří nám je zcela jistě schovali. Ti se v chatce obrnili a nechtěli nás dovnitř pustit. Nakonec je našel O´jean v kapse. Pásek jeden. To už jsme ale měli svůj vlastní plán a rozhodnuli jsme se kolegy uvěznit v chatce. S Ampérem jsme jim dali před dveře stůl a kliku zaklínili odpadkovým košem. Ještě jsme jim povolili pojistky a šli také spát. No, spát, to byl původní plán. Když už bylo zhasnuto a všichni jsme leželi v postelích, Ampér se mě zeptal, jestli spím. Odpověděl jsem mu, že ještě ne. Tak navrhnul, že bychom mohli zase vstát a jít si dát pivo. Tak jsme tedy zase vstali, oblíknuli se a ještě s O´jeanem dopili zbytek basy, teprve potom šli spát.
Ráno jsme se probudili do lepšího počasí. Sice bylo pod mrakem, ale aspoň nechcalo. Trošku mě překvapilo, že ve vedlejší chatě chybí hrazení, které jsme s Ampérem v noci nachystali. O chvilku později bylo vše vysvětleno. Ty starší dámy sledovaly celé večerní/noční dění přes záclonu a když jsme odešli, šly kolegy v nočních košilkách zachránit a vše zase odnosit. Neuvěřitelné. Zrovna popisovali, že nejvíc zlobit prý „ten v tom červeném tričku“, čili já a rovnou na mě ukazovali. Messtor tento jejich výkon ocenil a po kempu povozil jejich prcky na svém Repsolu.
Plán na neděli byl dát se dohromady a vyrazit směr Bečov. Ještě jsme se vrátili k placení v noci a zjistili jsme, že nás pan vrchní zcela jistě neokradl a naopak cena je více, než příznivá, protože z té čtyřky bylo přes litr za ubytování, přes litr jenom za panáky a ještě k tomu ta basa piva s sebou. Tak mi Adler vysvětlila, že já jsem na něj byl hnusnej, takže já se mu půjdu omluvit. Pěkně. Naštěstí byl hrozně v pohodě a jen se tomu smál.
Dali jsme si ještě snídani v restauraci, co den předtím večeři a pak vyjeli směr Karlovy Vary a dále Bečov nad Teplou a Mnichov. Sice byla silnice chvílema trochu posmrkaná, ale nepršelo. Úsek mezi Bečovem a Mnichovem se na mě pověsil Qbi-C, Ampér a Messtor, abych je tam jako „místní“ provedl a tak jsme i udělal. Dokonce jsem to tam i posadil na koleno na obě strany, ale musím přiznat, že dost neregulérně, protože těm 100 let starým cestovním pneumatikám, které jsem našel v garage jako jediné do provozu, příliš nevěřím, takže jsem z toho musel vysedat jako opice, abych si brnknul sliderem. Z Mnichova jsme pokračovali přes Kladskou do Lázní Kynžvart a potom do Kynšperku nad Ohří. Tou dobou už zase pršelo a ne zrovna málo. V Kynšperku se od nás oddělil Doktor a dohodnuli jsme se, že já skupinu navedu ve směru na Loket n/O a pak se také odpojím. V Lokti jsme společně poobědvali, zhodnotili celý weekend a já jel poté nejkratší cestou směr domov. Když to budu hodnotit, celá akce byla přes nepřízeň počasí super a určitě stála za to.
- Nevím, co máte všichni proti těm překrásným Dukatkám. Adlerovi se ta její kočka SS 900 i.e. ´02 za dva dny a hodně hrubým odhadem 600 kiláků rozbila jenom třikrát a dokonce to pokaždé šlo i spravit.
- Qbi-C se o víkendu projevil jako zdatný zpěvák a má mimo jiné v repertoáru i pár opravdu zatraceně chytlavých hitů, které si spolu někdy u kytary musíme zazpívat, jako třeba českou verzi písničky od Kelly Familly apod.
- Všichni mi dali za pravdu v tom, že základem jízdy na motorce je srát tam dostatek plynu hned od úplnýho začátku.
První pomoc
